Představa vs. Realita
Tak bych nazvala dosavadní přípravy celé naší svatby. Člověk má nějaké své představy jak bude vypadat místo svatby, svatební šaty, make up atd. a realita bývá pak o poznání horší. Původně jsem si svou svatbu snů představovala někde na zámku v krásných zahradách, s bílým altánkem a rozkvetlými růžemi. Ehm, nakonec to dopadlo tak že se budeme brát na radnici. Alespoň že tu hostinu máme v jedné italské restauraci s krásnou prostornou zahradou.
Svatební šaty jsem si vysnila v boho stylu s krajkou, případně s korzetem pokrytým bílým peřím, realita byla opět taková že boho styl mi v žádném případě nesluší a když jsem se zeptala na peří, tak se na mě v půjčovně dívali docela zvláštním pohledem. Při výběru šatů jsem hledala takové ty úžasné rozevláté šaty z fotek, kde je modelka na útesu a vypadá jak Bohyně. Když jsem ty šaty viděla naživo tak jsem málem zaplakala. Nekvalitní síťka, roztrhané kamínky, upadlý pásek. Tohle že jsou ty božské šaty co jsem si přála? Nakonec mám takový kompromis (pominu to že jsem si původně šaty koupila, pak jsem je vyměnila za mini šaty na večer a následně jiné šaty zas půjčila). Pokud se během večera setkám s červeným vínem či cigaretou, tak mě asi na místě trefí.
Snubní prstýnky byly také poměrně zábavné. Byli jsme v několika zlatnictvích, ve většině z nich to vypadalo jako kdybychom je obtěžovali. V klenotech Aurum nás dokonce poslali ke konkurenci s tím, že tam si určitě vybereme lépe. Tak to mě tedy pobavilo. Také jsem se ptala paní na to, jak se dá na první pohled poznat že to je zirkon a nebo briliant (to víte, já bych nemohla být zlatokopka jelikož poznám naprostý prd :) Tak mi to tak nevěřícně říkala, já na ten diamant koukám a stejně jsem to moc neviděla. Nakonec jsem jim to odsouhlasila aby měli radost. Většinou to bývá tak že má nevěsta dvojnásobně dražší prstýnek, u nás je to spíše naopak. I přestože jsem si vybrala zlatý prstýnek se třemi malými brilianty, Lukášův prsten byl o něco dražší. A to je to přitom jen zlatý kroužek. No to víte, srovnejte Lukášův prst a můj a pochopíte, že je tam potřeba dvojnásobek zlata :).
Make up a svatební účes bylo jedno velké překvapení. Našla jsem jednu sympatickou vizážistku, která měla balíček svatební účes a líčení + zkouška před svatbou. Včera jsem byla na zkoušce a... jak bych to jen popsala. Stále jsem čekala tu přeměnu z kačátka do labutě a stále to nepřicházelo. Jedna linka byla delší než druhá, pupínek pod nosem byl stále vidět (kruhy pod očima taktéž), umělé řasy měly na sobě viditelné bílé zbytky lepidla a jedna řasa byla delší než druhá. Je mi jasné že to z fotek asi nepoznáte, ale já jsem to viděla. Ach jo a to přitom slečna vizážistka byla tak moc milá. Účes jsme pak také vyzkoušeli a ten se mi líbil, ale bohužel vypadal lépe zezadu než zepředu. Leda že bych se na svatbě fotila všude zády :). Nedá se nic dělat, slečně vizážistce jsem to vysvětlila a už jsem na to své čančání opět sama. Raději ale sama sebou než se špatným makeupem a pocitem, že mi to ale vůbec nesluší. Navíc mám svojí nejúžasnější July která mi možná pomůže jak s makeupem tak i s vlasy, tak třeba to nakonec nebude taková katastrofa.
Jak můžete vidět tak přípravy svatby jsou "jedna velká radost". Pokud bych se v tuto chvíli měla znovu rozhodovat zda chci tento styl svatby a nebo se vezmeme s Lukášem někde v zahraničí, asi bych zvolila to druhé. Ale stále mám v sobě ještě malou naději, že ten den D bude tak jedinečný a krásný, že to bude stát za to. A hlavně že tam s námi bude i celá rodina a nejbližší přátele, kteří to prožijí s námi ( z případné kritiky si nebudu dělat hlavu, beztak to dopadne úplně jinak než plánujeme). Na závěr bych chtěla říci jednu věc - buďme rádi za takovéhle malé problémy v našich životech jako jsou např. starosti s přípravou svatby, jednou na ně budeme s láskou vzpomínat. S láskou Simi
